Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červen, 2016

Úterní doznání 4

Byla jsem holka na kameře. Jenom pro srandu, na webu kam se mohl přidat kdokoli. Bez obličeje a už tenkrát natolik paranoidní, že jsem za sebou měla deku, kteoru jsem si koupila speciálně pro tehle účel. Bylo to ještě předtím, než jsem měla reálnou zkušenost.

Úterní doznání 3

Jednou za čas mě to chytne a zkouším být normální. Zatím se to stalo třikrát. Pokaždé to bylo hodně špatné. Bojím se, až to přijde příště.

Úterní doznání 2

Jsou pro mě vzrušivější zvuky a představy, než to co vidím. Sledování porna bez obrazu je celkem běžná záležitost. V autobuse jsem z toho moc nervózní. Proto chodím často domů pěšky.

Úterní doznání 1

S ovocem mám většinou asexuální vztah. Třeba banán se do mě vždycky dostal orálně. I když nejednou při trénování deep throatu.

Problémy prvního světa

Jakmile dojde na pojmenování intimních partií, jsem schopná zaujmout jenom  dvě polohy (sexuálních poloh oproti tomu znám o hodně víc; asi jsem někde udělala chybu). První je ostýchavá čtrnáctka, které přijde staromilské používat slova jako penis a vagína, nicméně i při slovech mušlička nebo pinďa se musí smát. Na druhé straně tu je (většinou přiopilá) čubička*, která někde v zákoutích mysli chce být děvkou, protože z definice je to žena která přináší potěšení. Ráda dráždí protistranu sprostými slovíčky. Je blahem bez sebe, když si jí někdo vezme jako čubku a omrdá jí tak, že není schopná nechat si vystříkat pusu a majitel(ka?) musí použít její prdelku. Čtrnáctka dělá korekturu všech textů co jsou sem, takže mi zadělává na celkem solidní problém, jak TO pojmenovat a neopakovat se. Ale i kdyby ne, pojmenování jako čůrák a píča mám zabarvené spíš jako nadávky, než jako tělesné partie. Co s tím? *poznámka autora: i jako majitelka jsem v podstatě pořád čubička. Snažím se ukojit, i kdy