Košík temných choutek

Líně se protáhnu a mžourám z okna kde se plíží mlha. Krajina venku je skoro pohádkově zastřená. Sice na obzoru netáhnou kanadské lesy ani netyčí vrcholky Alp, ale i tak to stojí za to. Slunce teprve začalo vykukovat. Brzká vstávání mi nikdy nešla, dnešek je výjimka. Jednak mám už třetí den dovolenou a druhak jsme včera měli náročný večer a odpadli jsme hned po večerníčku. Deka vedle mne se zavlní a ven vykouknou spoutané ruce. Po chvilce zápolení se k nim přidává i rozcuchaná hlava mého subíka. Podrbu ho ve vlasech a vyměníme si úsměv. Hned zase mizí pod peřinou a podaří se mu dostat až k mým kotníkům kam umístí polibek. Další jde o nepatrný kousek výš. Dva kupředu, jeden zpátky. Vím kam se snaží dostat a po krátké konzultaci sebe se sebou a mými potřebami se rozhoduji mu v tom nebránit.

Dnešní večer je o něm. Tedy svým způsobem každý večer je o nás, takže i o něm, dnes je to ale zvláštní případ. Dnes mám v plánu ho odměnit. I když všechno co mám v plánu už zná, dám ruku do ohně za to, že se mu to bude líbit. Začnu tím, že ho nechám z řetízku na mé noze odepnout klíček od jeho klícky.

Po dobré večeři, ležíme v obýváku. Já s knihou, on s mými chodidly. „Myslím, že jsem asi hodně hodný,“ pronese do ticha. „Hmm?“ vyruší mě z četby. „Proč myslíš?“ ptám se. „Došli mi černé fazole .“ „Jsi si jistý? Víš, že je nesmíš kontrolovat.“ „Ano, i tak bych řekl že mám přehled.“ „Tak ukaž,“ pokládám knížku a čekám až přinese pytlík s fazolemi.

Dopřávám si doušek ze skleničky podchlazeného vína. Stopa chladu, kterou zanechává v ústech krku a celou cestu dolů příjemně zdůrazňuje horkost vody, která mě téměř celou obklopuje. Uši mi masírují tóny lehkého jazzu a chodila pro změnu přítel / subík v zácviku. Až na obojek jeho tělo nezakrývá nic, ale já se stejně věnuji knížce. Perry Rhodan se právě chystá vstoupit na planetu kde...mě vyruší opatrné odkašlání. Dočítám stránku, i když vím, že si z ní stejně nic nebudu pamatovat. Pohledem dávám najevo, že si mou pozornost už získal a čekám, co se z toho vyklube...

Při rozhodování se snažím dávat na to čemu v anglofonních zemích říkají "gut feeling". Po našem nejčastěji překládáno jako intuice, kde se ale vytrácí důležitá informace o jejím původu, který je někde jinde než v hlavě. Přístup, který možná přináší víc komplikovanější, ale o to zajímavější život. Není divu, že tento přístup aplikuji i v ložnici, obzvlášť co týče hraček. Proto mě neskutečně rozčiluje, že nemůžu uchopit tak prostou věc, jako je pás cudnosti.

Koukám na seznam stažených filmů, ale nic nelechtá mojí zvědavost. Zvažuji alternativy. Kombinace intelektuální únavy na mé straně a té fyzické na straně přítele nenechává moc velký prostor. Naštěstí ho ale neomezuje úplně. "Dlouho jsme nesbírali inspiraci," pronesu zdánlivě netečně, ale po očku ho pozoruji. Polknutí na sucho a lehce překvapený pohled, líbí se mi uvádět ho do rozpaků. "To vážně ne, ne..." zamumlá odpověď, "chceš?". "Jen pokud mi k tomu doneseš víno."

Než se dostanu k popisu našich domácích praktik dovolím si na úvod pár vyjasnění. Termín ruined orgasm se používá pro spousta praktik od “dojití na hranu” po normální orgasmus přerušený třeba pár kostkami ledu. Pro následující řádky ovšem platí následující. Edge na hranu. Subík se stimulací dostane do bodu, kdy zvýšení intenzity nebo dokonce každý dotyk navíc povede k výstřiku. Dotyk, který mu není dopřán. Poznávací znamení: žádný únik sperma, při opuštění zoufalé cukání penisu lačnící po dalším dráždění, žadonící subík, pobavená bohyně. Abadoned orgasm - opuštěný orgasmus Ekvivalent vášnivého orálu, který je přerušen okamžik před prvním výstřikem. Poznávací znamení: penis cukající s každým výstřikem, dohra jako při normálním orgasmu (únava, opadnutí erekce, ztráta submisivity, …), žádné nebo zanedbatelné potěšení, vládkyně degradována na přítelkyni. Dost slovíčkaření :-) Ruined orgasm zkažený orgasmus (který vlastně není orgasmus a ani zkažený). V podstatě podojení partnera.

Svého času běžela v televizi populární reklama na AXE sprej. Ústředním motivem byl elegán, který cestou do práce ozkouzloval ženy a za každou si kliknul na malém počítadle jeden klik.  Původně se počítadlo používalo snad na golfu, dnes se dá ale koupit bez větších obtíží a při troše snahy se najde i jiné využití.

Koukám jak se odcházející postava noří do záře obývacího pokoje. Budu ho muset naučit pořádně vrtět boky. Pak se odebírám vykonat to hlavní. Na záchodě ale zjišťuji první problém. Měla jsem jít také na ostro, protože sundání kalhotek mě nutí se celou odstrojit. Druhý, palčivější, problém je s mým uspokojením. I když v hlavě je všechno na nejlepší cestě a moje rande si to zatím užívá, zapomínám na jiné důležité části. Naštěstí mám všechny prostředky jak to změnit. Pokračuji do ložnice, kde měním kalhotky za vibrační vajíčko na dálkové ovládání. Dildo připínám zpátky, i když jen na malou chviličku. Do kina se vracím právě včas, abych stihla konec upoutávek na další filmy.

Konečně jsem nastoupila na cestu z práce vstříc delší – zasloužené – dovolené. Radost trochu kalí skutečnost, že budu muset opustit klimatizovanou ulitu práce a vydat se přes žhnoucí město. Výtah je očividně placen od hodiny a ne od počtu odbavených kusů a trvá mu celou věčnost než mne pozře. Vytahuji tenký notýsek, další spojení s mou odlišnější stránkou, které bych si před rokem nedovedla představit. Mé minulé já by se děsilo možnosti být odhalená a zuby nehty by se drželo přísně hlídané online prezence. Tolik promarněných nápadů, které jsem do té doby měla a přišli vniveč… Dost nostalgie. Nehtem náhodně otevírám ošoupané stránky a nechávám klouzat oči po obsahu. Po dnešku mám chuť nechat svojí civilní roli někde stranou. A ta chuť je silnější než obvykle. Zásah. Nápad stojí hodně na mě, ale i dost na pochopení z druhé strany. Snad dnes vše klapne. Než to zjistím, musím se stavit ještě v květinářství.

Mé tělo mě opět překvapilo a řeklo si o horkou sprchu. Nevím o co si řekne až budu zpátky v ložnici, takže pro jistotu trávím mytím určitých částí více času než obvykle. Zanechávám ve sprše pot, zbytky makeupu, lak na vlasy a hlavně únavu. Při návratu na místo činu mě uvítá pohled na subíka, ve skoro stejné poloze, v jaké jsem ho nechala. Píšu si mentální poznámku do už tak přeplněného deníčku, že musím přijít s haptickým signálem "udělej si pohodlí podle chuti". Jediná změna jsou jeho ruce, které momentálně masírují koule. Přicházím k němu a opakuji scénu "stojím tu, cítíš mne?" Kokosový olej s kakaem je podle všeho intenzivnější než můj pot, protože mě pozná bez váhání. Beru ho pod krkem a nutím vstát. Po večeru stráveném na podpatcích, které teď nemám, mi přijde ještě vyšší než obyčejně. Na přehrávači houpajícím se na jeho krku nastavuji jinou skladbu. Pod změtí písmen se ukrývá další vývoj večera a já doufám, že si moje pojmenování pamatuji dobře. Pouštím přeh

Jeden hladký pohyb a byla jsem tam. Trefila jsem se hned na poprvé. Překvapená sama sebou jsem otočila klíčem a vklouzla do tmavé předsíně. Boty na nízkém (ale přeci jenom) podapatku jsem slastně odkopla do rohu. Chladivá podlaha byla jako ráj na zemi. Vítaná změna po žhavém alkoholu a ulepeném potu, který svíral moje tělo. Sesunula jsem se na zem a nasávala jsem příjemné osvěžení. Vůbec to nebylo proto, že jsem čekala, až se zastaví místnost. Dámská jízda se nám trochu protáhla... Propnula jsem se jako kočka, až se ozvalo křupnutí v zádech oznamující, že dál už to nepůjde. Nebála jsem se, že si ušpiním šaty. Podlaha měla být čistá a krátké přejetí rukou to jenom potvrzovalo. Vlastně jsem nečekala nic jiného. Úkol zněl přeci jasně...

Co říct, je všude kolem nás a pokud nejste čistě vanilkoví, tak je výběr ještě obsáhlejší. Nevím kdy jsem s tím začala, ale přístup na internet z mobilu byl ten bod zlomu, který to změnil. Aplikace do telefonu a možnost v podstatě kdykoli a kdekoli ukrátit si čas. Cestou v autobuse, při čekání na kámošky, než se udělá káva... Než budu pokračovat, tak ano, zastávám názor, že porno může v nadměrné míře škodit a je to jako droga. První krok je přiznání. Druhý krok ale nemusí být nutně vymýcení "neduhu". Člověku to může začít křivit představy o tom jak by to vlastně mělo fungovat. Když pak nejsou splněny v reálném světě, uchýlí se znova k pornu a vše se opakuje. V BDSM scéně je to ještě akcentovanější. Myslím, že odtud pochází zástupy subíků, kteří zkouší psát ženám a bez nějakého budování skáčou rovnou do pozice otroka. Co se týče "porna pro ženy". Ta varianta, kde chlap pouze v zástěře žehlí/umývá nádobí, je pro mne určitým způsobem lákavá. Čistě pro mou dominantn

Přišel mi e-mail s pár dotazy ohledně MP3 experimentu . Protože má pracovní verze je, že blog čte spousta lidí, jenom polovina jich je stydlivá na reakci a druhé nefunguje zasílání komentářů, rozhodla jsem se, dát odpovědi pro další zájemce přímo sem. V čem si nahrávala? Jak? Na mikrofon u sluchátek k počítači. Na úpravu zvuku i nahrávání jsem použila Audacity. Návodů je spousta, zvládla jsem já, zvládne i průměrně schopná veverka. Najednou? Ne, celá příprava byla náročnější. Jednak samotný scénář, pak všechno namluvit v relativně malých odstupech aby nebyl moc rozdílný hlas. Ve finále pak ještě celé odposlouchat, jestli to dává smysl (veledůležité). Vážně dvě hodiny? Ano. Kupodivu to dost rychle nabude. Některé části se dají opakovat, jako třeba odpočítávání. Jiné se dají použít později jinde/ v dalších nahrávkách. Jako třeba popis jak se prezentovat. Také je tam dost pauz, třeba na to aby se mohl uklidnit, nebo běží čas. Vřele doporučuji nadabovat třeba http://edgemeplease.

V dobách, kdy ještě bylo ICQ v módě mi kamarádka poslala odkaz na zajímavý kousek (nejbližší výraz v češtině by asi byl) pouličního umění. Skupina lidí nahrála MP3 a přes internet pozvala lidi na náměstí. S posledním úderem zvonu, si všichni účastníci pustili mp3 do uší. Uslyšeli příkazy typu "všichni ukažte na nejvyšší budovu" nebo "teď skákejte po jedné noze". Jmenovalo se to "MP3 experiment". V současnosti už jich je několik, ale to není důvod proč o nich píšu. Bezostyšně jsem tenhle nápad okopírovala pro své, upřímně o hodně sobečtější, použití.

Už ani nevím odkud se ten nápad vzal. Možná mi ho vnutkla prozřetelnost, možná jsem ho zahlédla v záplavě erotických povídek. Tak či tak mi ho jednou má, alkoholem notně posilněná mysl, přednesla jako nápad pro mou neutěšenou situaci....

Dámská jízda, víno, pizza, polštářová bitva a tak. Dobře, tak bitva možná ne. Pizzu si dala jenom půlka osazenstva, protože linie. Víno jsem možná donesla (a taky pila) v největší míře já, ale základ to vystihuje. Nakonec film. Padesát odstínů, chi chi chi, he he he. Masáž reklam a erotických pomůcek zanechala v podvědomí některých mých kamarádek stopu v podobě touhy zkouknout tento "šokující" film. Mno, kde začít... Tvrdit, že sága 50 odstínů šedi udělala pro popularizaci BDSM hodně, je jako tvrdit, že Hitler udělal spoustu pro to, aby Něměcko znal celý svět. Technicky to je pravda, ale... Odstíny bych navíc ani nezařadila k BDSM. Ok, občas někdo někoho zbičuje nebo sváže, ale (jenom) o tom to není. Jenže co jiného? Často narážím na komentáře, že Sekretářka v tomhle boduje. Možná za to může mě nesympatický James Spader v hlavní roli. Možná za to že vanilka je ve svém základu stejně uchopitelná ať jí zachytíte jakkoli, ale BDSM má tolik ploch, že to prostě vystihnout k o

Nemáme na bytě psa... ani mi nijak zvlášť nerozproudí krev pet play. Ale... pokud člověk ví kam kouknout, našel by nerezovou psí misku, čtyři obojky, clicker i vodítko.

Pokud se někdy náhodou skutečně najde, že na první stranu Bible patří " Mé milované Candy. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi, žijícími či mrtvými, je čistě náhodná." Budu mezi prvními, kteří budu hlásit, že člověk který to sepsal je skrytý sadista. Uznejte, velikoční šlehání a malování vajec? To jsou činnosti, které se dají sfouknout jedním aktem :)

Vždycky když po delší době něco zveřejním (nebo jsem jinak aktivní v online světě) dostanu do zpráv nějakou tu fotku. Dobře, asi ne úplně pokaždé a možná spíš výjimečně, ale to na věci nic nemění. Zástup článků a studií hledá důvody, proč chlapy posílají nevyžádané fotky svého nádobíčka, ale upřímně řečeno, to řešit nehodlám. (i když se nejvíc ztotožňuji s názorem, že nemají chudáci moc šancí se sexuálně vyjádřit, my to máme snazší). Stejně bych chtěla využít příležitosti a věnovat pár otevřených rad.

Nemyslím, že bych byla nějaká partnerská výhra. Občas dokážu být sobecká (až moc, přímo karmicky špatně, ale to je na jindy), nejsem žádná sexbomba. Taky tvrdohlavá, občas náladová, občas možná nerozhodná. Doufám taky, že dokážu být milá, snažím se potěšit (i nesexuálně), nebojím se posouvat svojí komfortní zónu. A když se zamiluji, tak většinou tak tragicky, že by se daly moje výlevy nastříknout voňavkou a zařadit do červené knihovny.

Nikdy mě nelákalo zapojit jakýkoliv tělní odpad/tekutinu do mých hrátek... ale... když jdu po dámské jízdě a mám upito, nohy se mi pletou a v podbřišku mi žbluňká pár vypitých koktejlů... No prostě jsou časy kdy mi nevadí čůrat venku. Pokud na to mám zrovna boty/oblečení. Obzvlášť v zimě, kdy mi klín olízne zima je zvláštně vzrušivý. Pocit úlevy spolu s alkoholem (a možná, možná taky ne, s představou že mě takhle venčí pán nebo mě někdo sleduje) je matoucí, protože nemá daleko od pocitů slasti, které zažívám jinde a jinak. Zaplať pánbů za parčíky a nízké zídky cestou domů.