Košík temných choutek

z inspirace Pozdní letní noc přecházející pomalu na rozbřesk. Jdeme parkem ruku v ruce jak páreček zamilovaných. Na rozdíl od nich se ale naše plány neomezí na petting ve vysoké trávě. Scházíme z cesty a míříme k dřevěné palisádě dětských prolézaček. Pár kůlů stojí opuštěně stranou, vybírám jeden z nich. Před pohledy z cesty nás chrání křoví, z druhé strany řeka. Cesta za ní je dost daleko a jenom pro pěší. A pokud se náhodou vyskytne nějaký běžec - ranní ptáče...no to je riziko, které jsme ochotní podstoupit.

z inspirace Nechávám ho rozložit na zem piknikovou deku. Jasné barvy v tartanovém vzoru působí v mlhavém ránu trochu nepatřičně. Doprostřed pokládám koš, který skrývá kromě jídla i dva polštáře na sezení. Chceš se na to posilnit? I když mu absence náhodných kolemjdoucích cestou sem přidala na kuráži tak jenom mlčky zavrtí hlavou. Já ale nechci sedět naprázdno, napovím mu co se od něj čeká. Vybaluje termosku s poctivým horkým kakaem a domácí cheescake. Limetkový. Servíruje mi kouřící šálek s pořádnou porcí zákusku. Mlha se může za chvilku zvednout, dodává netrpělivě. Přecházím jeho poznámku a dopřávám si doušek hřejivého nápoje. Vyváženě sladká a hořká chuť čokolády, možná trochu moc horké. A bez rumu, ale nařízení doktora platí jasně. Pomalu si olíznu horní ret od stop kakaa a s pohledem upřeným na rybník před námi jen tak mimochodem prohlásím nenech se zdržovat.