Uběhla první čtvrthodinka filmu a je vidět že jsme vybrali dobře. Je to děsná blbost. Ve vzácných okamžicích, kdy se v řadě deštivých a nočních scén objeví jasnější záblesk, osvětluje téměř liduprázdný sál. Celou dobu to čekám, ale stejně se lehce leknu, když ucítím tvou ruku na koleně, pak na stehně a pak ještě o kousek výš. Asi nedočkavost, spíš než nervozita říkám si. Hraji si na nedobytnou a dávám nohu přes nohu. To jsem neměla dělat. Vytahuješ svůj pásek z kalhot a přivazuješ mi levou nohu těsně nad kolenem k opěradlu. Bez meškání mě zbavuješ mého pásku a ten v podobné pozici končí napravo. Přípravu dovršuješ, vložením brčka mezi mé rty spolu se zašeptaným příkazem "drž".