Kapitola, kde se subík vystříká sám
Náročný den? ptám se, když vidím jeho svislá ramena. Určitě to není tím, že se teď musel věnovat úpravě mého majetku. Osprchovat se, dobře se oholit, namazat se krémem a pár dalších lazebnických postupů, které pro mě ale rád udělá. Je toho poslední dobou hodně. Na mě i na něj. Naštěstí vím co mu zvedne (náladu). Poklepu nohou na zem před postelí což zažehne jiskru v jeho očích. Zbavuje se ručníku a kleká k mým nohám. Pohladím ho po tváři a prsty zamířím ke krku. Tam kde je potřeba je oholen perfektně. Jeho hlava se snaží tak toužebně přitisknout k mé dlani, až se mi ho zželí. Dopřeji mu do sytosti se lísat a kontrolu dokončuji druhou rukou. Než dorazím k bradavkám, stihnou už být na pozoru. Možná je to zimou, přeci jenom usušení odfkláknul. Něžně mu promnu bradavku a za odměnu se mi dostane toužebný vzdech z jeho rtů. Zesiluji stisk a ukazuji mu cestu nahoru. Podpaží zkontroluji jenom pohledem. Další zastávka, jeho klín. V klícce se holí o dost hůř, ale bohužel okolnosti nám nedo