Košík temných choutek

O aktivitě, pro níž nemám lepší jméno než dildo soutěž jsem už psala. Doufám, že představivost zapracovala a vyždímali jste tenhle zárodek inspirace do konce. Teď totiž přichází na řadu ne tak skvostná realita. Tak už to ale sexu bývá. Pokud to máte jinak, tak buď mi(si) lžete, nebo dělám něco hodně špatně. Beru zpět; musíte lhát.

Objevila jsem, že moje "odlišnost" zachází trošku dál, než bych do sebe kdy řekla. Občas je mi jedno jestli bych měla poslouchat pána, nebo paní. To jsem ovšem věděla už dříve. Ukázalo se, že mi není proti srsti mít nadvládu nad "něžným" pohlavím. Při troše hloubání jsem dospěla k názoru, že mě uspokojuje uspokojovat. Dokonce do té míry, že mi je jedno koho, nebo co. Jediné co mě limituje, je strach o moje zdraví (i duševní). I když vystupuju jako domina a moc si to užívám, vnitřně prostě asi chci uspokojit. I když třeba tím, že odmítnu udělit povolení k orgasmu. Oni subíci dost často neví co je pro ně nejlepší :)