Slepá cesta

-
Zavítala jsem do obchodu pro potřeby domácích mazlíčků. Chtěla jsem si pořídit věc, která se používá při výchově psů - clicker. Malá krabička s jedním tlačítkem a pružinkou uvnitř. Zmáčknutí tlačítka secvakne pružinku a ta vydá jednoznačný zvuk. Teoreticky se dá pes naučit co pro něj zvuk znamená. Pavlův reflex ale fungujei na lidi. Prakticky nikdo nebrání domácímu využití a pokusům spojit si cvaknutí clickeru s dosažením orgasmu.

Bohužel. Ta . Věc. Je. Děsně. Hlasitá. Nic pro intimní chvíle. Takže zpátky k vymýšlení, ale představa to byla hezká.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kapitola, kde se subík vystříká sám

-
Náročný den? ptám se, když vidím jeho svislá ramena. Určitě to není tím, že se teď musel věnovat úpravě mého majetku. Osprchovat se, dobře se oholit, namazat se krémem a pár dalších lazebnických postupů, které pro mě ale rád udělá. Je toho poslední dobou hodně. Na mě i na něj. Naštěstí vím co mu zvedne (náladu). Poklepu nohou na zem před postelí což zažehne jiskru v jeho očích. Zbavuje se ručníku a kleká k mým nohám. Pohladím ho po tváři a prsty zamířím ke krku. Tam kde je potřeba je oholen perfektně. Jeho hlava se snaží tak toužebně přitisknout k mé dlani, až se mi ho zželí. Dopřeji mu do sytosti se lísat a kontrolu dokončuji druhou rukou. Než dorazím k bradavkám, stihnou už být na pozoru. Možná je to zimou, přeci jenom usušení odfkláknul. Něžně mu promnu bradavku a za odměnu se mi dostane toužebný vzdech z jeho rtů. Zesiluji stisk a ukazuji mu cestu nahoru. Podpaží zkontroluji jenom pohledem. Další zastávka, jeho klín. V klícce se holí o dost hůř, ale bohužel okolnosti nám nedo
číst dál »

Život subíka v domácnosti - první kontakt

-
Pokračování ságy o hledání cesty, aby se vlk nažral a koza nebyla unavená. (předchozí díl) První co jsme řešili, bylo určit co nám (mě) vadí/unavuje. Potřebovala jsem ulevit od odpovědnosti s plánováním a tresty. Ráda mu je dopřeji a když mám náladu tak i vymyslím, ale v okamžiku, kdy se navalí spousta věcí naráz to prostě zabije náladu a kreativitu. Řešením plánování byl kalendář s určenými dny/aktivitami. Například koupelnu čekal úklid co dva týdny v úterý. To se dá naplánovat nějakou dobu dopředu, když je ta správná nálada. Inspekce jsme omezili na "před-spaním-zkontrolu-vše-uděláno", což krásně uvedlo náladu do ložnice. Musela jsem se naučit zbytečně neměnit příkazy ohledně samotného provádění a naladění svěřit převážně subíkovi. Moje pokyny se tak omezily na "uniformy" pro různé činnosti, třeba (jenom) obojek, anální kolík, prostě běžné věci... Ohledně trestů se otázka vyřešila sama. Zavedli jsme tou dobou fazole (což je krok, který si nemůžu vynachválit),
číst dál »