Dvakrát měř

Sedím na kraji vany omotaná jenom ručníkem. Většina páry v místnosti se už rozplynula a zbytek právě vypustil subík, který se vrací s mým vinným střikem. Vnímám jeho postoj jenom koutkem oka. Trpělivě čeká až dočtu stránku a moje ruka se natáhne do vzduchu ve výmluvném gestu. Podává mi dlouhou sklenici a zatímco mé rty hledají brčko, on hledá dohromady věci na holení. Sedá si do vany a začíná pravidelný rituál holení. Nejprve hlazením zjišťuje kde posledně odvedl špatnou práci. Ruce vítám. Když se přitulí tváří, tak to toleruji. Když ale zkusí polibek musím ho usměrnit špičkou druhé nohy na jeho krásně plných koulích. „Dnes máš na starosti něco jiného,“ musím mu připomenout a dá mi velkou práci koukat přitom pořád do knížky. Zjišťuji, že z poslední stránky nic nemám a musím začít znova. Abych skryla své rozladění poroučím mu dnes vzít celé nohy, včetně stehen. Ne, že by tam bylo co, ale trochu času navíc neuškodí.
O několik desítek stránek později mě teplý proud vody mě zbavuje od zbytků pěny. Pokládám knížku a kontroluji jeho snahu. „Dnes ti to šlo, cítím se moc dobře,“ dlaně mi klouzají výš a on hltá jejich cestu jako by nic jiného neexistovalo. Postavím se a pomalu rozbalím své tělo ze zajetí ručníku. Podpaží už jsme zvládli ve sprše, tak bychom to mohli dnes vzít všechno. Prsty přejedu chloupky v podbřišku, „tady by to také chtělo.“ Nenechá se dvakrát pobízet a hned sahá po pěně. Pak se zarazí pohledem na mou prázdnou sklenici, „mohu bohyni dopřát ještě víno?“ Hmm, asi mu dnes dovolím mě opít. Kývnutím ho posílám zařídit potřebné. Sama si hledám pohodlnou polohu na sezení a načínám novou kapitolu.
Pracuje zručně, ale už ví že pokusy proměnit to na nějaké hrátky bez mého přání by skončily rychle a pro něj ne moc příjemně. Jeho rychlost je značná, přeci jenom to nedělá poprvé, i tak ale stihnu vypít polovinu sklenice než mi položením hlavy na stehno dá najevo, že je hotovo. Bezmyšlenkovitě přejíždím po svém hladkém klínu. Dá spoustu práce vypadat nezaujatě. Přejedu prstem po své mušličce, které je z dotyků posledních chvil pěkně naběhlá. Dovolím si smočit bříško prstu a slyším jenom vzdech a možná vidím i olíznutí rtů? To by mu mohlo stačit. Pořád s knihou se opírám o pračku a vystrkuji na něj svůj zadeček. Nohy dávám více od sebe a jsem si jistá že kdyby dostal povolení tak by se teď nejraději v mé kundičce utopil. Je už ale dobře vycvičený, potlačí své chutě a místo toho se začne starat abych měla hladkou i prdelku.
Poslední opláchutní dnešního večera. Narovnám se nad ním a vysrknu zbytek střiku. Chytám ho za hlavu, přitáhnu ko k mé a rozhodně ho začnu líbat. Spíš než polibek to ale začíná jako invaze, protože můj jazyk opanuje jeho ústa a já se s ním tak můžu podělit o poslední lok vína, který vděčně přijímá. Nepospícháme, takže zvolním a nechám vášeň přirozeně utlumit. Když se po hodné chvilce odtrhneme vypadá jako zfetovaný. Naprázdno otevře a zavře ústa jakoby hledal slova, ale nakonec si dovede zvolit tu moudřejší cestu a zůstane potichu. Kontroluji ještě jednou jeho práci, „hmm, krásně hladká, víš jak mě potěšit.“ Hladím se a bažím se tím pocitem. Zatím ne sexuálně, ale prostě ten pocit zajet si do dokonale vyholeného klína, je prostě něco návykového. Kašlu na to. „Myslím, že by si měl zkontrolovat jestli jsem dost hladká, něčím citlivým.“ S nadějí a překvapením se na mě podívá. Opětuji mu pohled a když mu nic nedochází, napovím mu „měl by si používat hlavu.“ Vidím v jeho očích trochu zklamání, že se nedostane z pásu cudnosti, ale to rychle přebije nadšení, když si uvědomí, že mě může prozkoumat jazykem. Začne jak se sluší a patří od nártů a propracovává se výš. Dovolím mu, aby se mnou otáčel, protože mi víno v hlavě říká, že je to vlastně celkem sranda. Lehce zneužije situace a do mých intimních oblastí proniká nejdříve zezadu. Lehce se předkloním a opřu o stěnu. „Lačnej, nadrženej a poslušnej…ještě chvilku dělej s jazykem to co děláš teď a zapomenu co jsem vlastně zamkla.“
Požitek začnou neodbytně kazit dvě sklenice střiku, které už by se také rády podívaly ven. Zastavuji ho, „nezapomeň kde jste skončili, hned jsem zpátky, ale i bohyně musejí čůrat.“ Jeho ruce objímající mé nohy mě ale opouští váhavě, jeho rty se opět snaží něco sdělit. Nepotřebuji být jasnovidka abych věděla k čemu sbírá odvahu. Párkrát jsme na tohle téma narazili, ale jsme v tom oba bez praxe a nijak nás to neoslovilo. Aspoň jsem si to myslela. Usměji se. Ideální šance, jsem lehce připitá, takže povolnější, tekutin jsem také vypila dost… Najednou mi dochází proč mám v sobě už třetí střik, tak ochotně poskytnutý subíkem. Střelím pohledem po prázdné sklenici a zpátky na subíka, „tys to plánoval!“ Opět hraje němou rybu dokud ho neumlčím prstem. Lehce zuřím, že na mě ušil podvod, i když se mi to asi celou dobu snažil říct. Tohle měl ale říct předem. Hlavně chladnou hlavu. Tenhle pohár trestu si vypije do dna. Ale ne hned. Teď máme jiné věci které nesnesou odkladu. Nasazuji masku, ze které nevyčte co se mi děje v hlavě. Jen ať přemýšlí jak moc si zavařil. Klečí mi u nohou, takže položit mu chodidlo na rameno nedělá problém. Tlačím ho do lehu a stoupám si nad něj, jednou nohou u jeho zamčeného chlouby.
„Zapomněl si, jak se správně prosí bohyně?“
„… prosím, potěšíte svého subíka?“
„Za se myslíš jenom na sebe,“ položím mu jednu nohu na hrudník a prsty zkouším štípnout do bradavky.
„Prosím bohyně, můžu se postarat o váš zlatý déšť?“.
To už je lepší. Stoupám obkročmo, ale tentokrát nad hlavu, opírám se o stěnu abych udržela rovnováhu. Chvilka koukání do očí než se odhodlám, chce to chvilku přesvědčování sebe sama. První výstřik moči mě překvapí, takže přestávám tolik tlačit. Díky tomu prvních pár kapek padne přesně na jeho obličej, zbytek už ale nemá dost síly a začíná mi téct po noze. Pomáhám si rukou a roztahuji svoje pysky natolik, že proud opět dopadá přímo na subíka. Tváří se překvapeně, ale drží. Blíží se konec a já jdu do podřepu, posledních pár krůpějí tak má pěkně z blízka. Je po všem a na scénu se vrací jeho němý výkon. „Ukaž že máš tu pusu aspoň k něčemu,“ komentuji jeho ticho, které mě rozčiluje a dělám si z něj sedátko. Na první průniky je jeho jazyk opatrný, pohotově ale přejde na široké lízání s občasným pokusem o hluboký zásun. „Hmm, moc ti to nejde, neposlušný sub a ještě k tomu použitelný míň než toaleťák,“ svou nespokojenost nemusím hrát. Vstávám a silným proudem vody ze sebe smývám všechno co na mě nepatří. Při odchodu přepínám sprchu na masážní trysku a volím ledovou teplotu. Proud vody mu směřuje plným dílem na koule a on se snaží uniknout. Chvilku se ještě bavím, než mě přemůže zima. „Tohle ještě neskončilo,“ oznamuji mu, když se oblékám do županu, „ale pro dnešek už pauza.“
Je o hodinu nebo dvě později, polosedím v posteli a užívám si svou hebkou pleť. Oholenou, ošetřenou laserovým depilátorem, namazanou krémem a místy i něžně líbanou. Jednu nohu mám pokrčenou, druhou nataženou. Subíkovi u mých nohou tak dopřávám pěkný výhled. Už je po debatě „mimo hru“. Naštval mě jak překročil hranice, ale museli jsme to vyřešit především mimo naší dynamiku, najít řešení jako pár. Tím si to urovnal u své přítelkyně, ale u bohyně má ještě vroubek. Na to černá trestná fazole stačit nebude. Ale všechno má svůj čas. Pro dnešek si už jenom pohraji a půjdu spát. Vytahuji z šuplíku vibrační hlavici a přemýšlím jaký pohled připravím subíkovi jako první…
PS: Pissing se u nás neuchytil, určitě ne mimo sprchu, orální sex po té je…zvláštní, asi nic co bych vyžadovala, ale také překvapivě ne tolik odrazující jak jsem se bála. Možná občas na tělo, pro trochu toho ponížení. A tentokrát se na tom shodneme oba.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kapitola, kde se subík vystříká sám

Život subíka v domácnosti - první kontakt