Úterní doznání 17

Poslední dobou jsem víc a víc submisivní.
Ne, že by se mi snad měnili chuťě, ale už nenacházím energii. I kdybych našla subíka podle mých představ, trvalo by mi dlouho než si ho vychovám. S vidinou, že může kdykoli zmizet. Jako bohyně mám na výběr. Buď prosévat chaty plné nekompatibilních subíků (protože na uspokojivý reál nemám koule) nebo si jenom představovat, že svým klínem upírám subíkovi vzduch a jeho pokusy se zachránit. První stojí moc energie, druhé mi jako představa prostě nestačí.
Jako subinka to mám jednodušší. Cokoli co dělám můžu si můžu snadno představit jako příkaz od pána/majitele/vládce (nehodící se škrtněte). Takže volím cestu nejmenšího odporu. Lehce zklamaná, že nejsem bojovnější. Ten pocit ale rychle potlačuje některá z mých představ. Třeba ta jak majiteli/majitelce ukazuji jak se s trochou lubrikačního gelu dá přemoct moje zadní dírka, i když klade ne nejmenší odpor.

Komentáře

  1. Subíci jsou zmetci! Neplýtvej časem. I když se najdou takoví, kteří by Tvou pozornost i virtuální odstup kvitovali;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když vy jste děsně roztomilí, co všechno jste ochotní udělat, když jste nadržení :)

      Vymazat
  2. Že ano!:) Když oni ne všichni to dělají jen kvůli tomu přetlaku tam dole...i když?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve výsledku se to ale liší jenom v tom, jestli sub poslušnost odejde s výstřikem nebo ne. Na to ovšem existuje velice jednoduché řešení ;)

      Vymazat
    2. Ale, jsi tak pragmaticky zlá! Jeden by se do Tebe skoro zamiloval:))

      Vymazat
    3. Obávám se, že doporučená denní dávka je pouze poblouznění.

      Vymazat
    4. Já nikdy moc příbalové letáky nečetl...Krom toho, závislost může vzniknout již po první zkušenosti.

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kapitola, kde se subík vystříká sám

Život subíka v domácnosti - první kontakt