Svět se změnil, bohudík

Uplynula láhev vína, pár momentů s vrnící hračkou v klíně a pár desítek stránek v knížce. Moje kroky opět míří do ložnice. Ozývá se mi v hlavně tichý hlásek a uvažuje, jestli jsem to nepřepískla. Další hlasy mě ale přesvědčují, že tohle je přesně to, po čem touží... Nemálo jich je ale taky toho názoru, že vibrátor je fajn, ale měl by se někdo přidat jazykem nebo prsty. Sundavám subíkovi sluchátka, roubík i pásku na oči. Je splavený a vypadá lehce zničeně. Přesto na mě zkusí opatrný úsměv. Chudinka se bojí, jestli mě nerozzlobil tak moc, že jsem na něj ještě naštvaná. Pohladím ho po vlasech. "Poučený?" zeptám se prostě. Zkouší mi políbit ruku, "ano má bohyně." povoluji mu pouta na rukou a nechávám vyřídit zbytek. Sama se vracím ke knížce do obýváku. (stalo se předtím)

Přichází jenom v pásu cudnosti a obojkem. Podle toho jak dlouho mu to trvalo, musel poklízet následky našeho řádění docela pečlivě. Kleká si před mé nohy a zahrnuje je polibky a lehkou masáží. Chytám ho za vlasy a přitáhnu si ho k sobě a vnutím mu dlouhý polibek. "Mám ráda poslušné subíky, ale ještě mi něco dlužíš," dodávám s úsměvem, aby věděl, že krize je zažehnána. Jenom co se z ní tedy zkusí vylízat. K čemuž mu pomáhám a směřuji jeho hlavu do svého klína. Ten je po delším vibrování růžový a plně otevřený. Jazyk a prsty mě nesou,  i když si na prsou musím pomoct sama. Subík se moc soustředí na zadaný úkol. Chci ale víc. Posílám ho pro větší připínák. Když se vrátí, vítá ho moje tělo na všech čtyřech připravené na to, že zítra nebude moct chodit.

Být bohyně je někdy zábava.