Svět se změnil

Pozdní odpoledne, venku právě ukazuje svou sílu bouřka a já lituji, že mám výhled na panelákové kostky místo tančících kruhů na hladině jezera. Proti příjemnému ochlazení bojuji teplými ponožkami a něčím, čemu se dá při troše fantazie říkat svařák. Zvuky úklidu z kuchyně už pomalu utichly, takže mohu spokojeně trávit čas s knihou. Vykouknu z pohodlného pelíšku, na který padlo větší množství polštářů. Pohled mi padá na hodiny. Už je čas. Neochotně se zvedám a přemisťuji se do ložnice. Vím, že si to užiji a těším se na to. Doznívá ve mě ale nechuť měnit příjemnou polohu. Na posteli je vše připraveno. Subík na ní leží, roztažený do kříže, pod pánví polštář, hlava natěšeně hledí do odrazu v zrcadle a pozoruje mě. Pokládám na jeho záda hrneček se zbytečkem ne tak úplně studeného svařáku. Přesouvám se k jeho poslední volné ruce a cestou ze sebe nechávám sklouznout lehký župan. Zkracuji mu provaz tak, jak by to sám nezvládl. Lehce ho pošimrám v podpaží. Spokojeně shledávám, že moc pohybu mu nezůstalo. I tak zvládl vylít trošku obsahu hrnku na svá záda. Uklizím raději hrnek na noční stolek. Jazykem ho čistím od stop vína, občas polechtám. Někdy omylem, většinou naprosto schválně. Jazyk, krk, prdelka, nic není ochráněno. Přesouvám se mezi jeho roztažené nohy. Koule napěchované k prsknutí, penis se marně snaží dostat z plastového vězení, tak aspoň pláče. Přejedu mu po koulích, dopřeji jim pár plácnutí. Nemůže uhnout. Ten malý kousek volnosti co mu dovolují pouta mu je k ničemu. Sundavám si z řetízku na noze klíček. Fascinovaně na něj hledí. Tohle v plánu nebylo.

Výsadou mé pozice je, že se nemusím držet plánu. Mám chuť ho odměnit a bude to po mém. Klícka po chvilce zápolení končí na stolku vedle hrnku. Beru olejíček pořádnou dávkou mu skrápím záda. Roztírám jej přes ramena, boky, jeho půlky k sežrání až na koule a pomačkaný penis. Neskrývám, že moje pozornost teď patří jenom jeho erotogenním zónám v oblasti klína. Přejíždím prsty přes jeho análek. Hezky jeden prst za druhým, přes hráz až každá ruka obepne jeho kouli a stiskem se ní polaská. Zpátky nahoru, prsty vzhůru, tlačí od sebe půlky a nutí ho vystavit se na obdiv, zatímco palce masírují jeho hráz. Čeká, že se dozví co udělal dobře. A bylo toho dost. Běžně mu to říkám. Dnes mám ale náladu na ticho. Tedy spíš přesněji - nemám náladu mluvit.

Pravou rukou ho chytám okolo kořene a pomalu mu dopřávám obemknutí mé ruky okolo jeho chlouby. Zkusí se nadzvednout a přirazit. Nenapomínám ho za to, ale ani mu nepomáhám. Zkouší pár přírazů, ale je uvázaný moc nakrátko. Levou rukou ho uklidním na zádech, prsty kloužou po bedrech. Až na palec, ten zamíří k análku. Zkouší se ozvat malým zakňučením. Neberu ohled a zkouším si ho otevřít. Druhou rukou ho do rytmu dojím. Vzdychání co z něj dostávám mě rozpaluje. Má přivřené oči a nebojí se kousnout do prostěradla. Ví, že se mi u něj podobné ženské projevy líbí. Zvoní telefon. Podle vyzvánění někdo z práce. Ještě chvilku pokračuji na plný plyn. Jako první přestává dostat zabrat análek. Chvilku potom ho pouštím úplně. Přes množství gelu to nejde poznat, ale asi už upustil prvních pár "kapek". "Nikam nechoď," plácnu ho přes zadek. Ručníkem suším ruce a odcházím pro telefon, který už to mezitím vzdal.

S lehkým povzdechem znovu vytáčím kolegyni z práce. Vím že bude volat drby. Bohužel je to moje první známá z práce, takže to beru jako daň za to, že jsem se díky ní dostala do kolektivu. Cestou beru v kuchyni skleničku a PETtku veltlínu. V ložnici se toho moc nezměnilo. Prohodím se známou pár slov a poprosím jí ať mi dá minutku čas. Nalévám si skleničku a vytahuji roubík ze šuplíku. Stoupám si tak aby mě viděl v zrcadle, kalhotky posílám k zemi bohužel ne tak elegantním způsobem jak bych chtěla. Prsty lehce projedu svou kundičku a ukážu mu co se mnou jeho oddanost dělá. Pak můj klín navštíví roubík. Posvěcený mým vzrušením snadno nachází cestu do jeho pusy, která je teď korunována očima plnýma nadrženosti. Telefon připíchávám na sluchátka, skleničku do ruky, gel do druhé, než oznámím druhé straně, že už jsem připravená. 

Dvacettři minut drbů. Asi nejsem holka pro korporát. Olej na subíkovi už zaschnul, jediné vlhké místo je teď jeho prdelka, která v poslední skoro půlhodině dostala zabrat od prstu, prstů, lahvičky od lubrikantu, kuličkami a dildem. Končím hovor a vše utírám. Exuji druhou (nebo třetí?) sklenku a odstraňuji roubík. Tolik slin, že si to vyžádá další úklid. "Práce nedá pokoj ani o víkendu, strašný co?" škádlím ho. Pak to přijde. Neřekne, že by mohli volat častěji. Neřekne, že to bylo nádherné. Neřekne ani jenom "ano má bohyně".  Řekne, "víš, že tam nemusíš dělat." Bylo by to epičtější, kdyby hned po té zazněl hrom. Má pravdu, nemusím tam pracovat. Uživí nás za oba. Uživil by i menší harém a nic bych nepoznala. Ale o to nejde...

Před nějakou dobou jsme na jeho prosby zavedli i úpravy chování. Dalo mu dost práce přesvědčit mě navzdory tomu, že by to pro mě měli být jenom samé výhody. Jedna z věcí kterou ho chci odnaučit je připomínání mi téhle záležitosti s prací. Vím, že pro něj je to těžké pochopit, ale chci mít kapku samostatnosti. I když to znamená půlhodinové hovory o víkendu a klasický pracovní týden. Poprvé, když to zmínil jsem ho upozornila. Podruhé už přišel trest, jenom lehká facka. Vyplynula ze situace, byli jsme doma a chtěla jsem dát jenom malý impulz. Druhé porušení bylo, když zrovna vařil jenom v zástěře. Ohnutí přes židli a vyplacení vařečkou skutečně nečekal. I když to bylo jenom třikrát na každou půlku. Třetí porušení přišlo při procházce na ulici. Necháváme si náš alternativní život na doma, takže jsem měla dost času přemýšlet. Tresty musí být nepříjemné. I masochista má někde hranici, která se dá překonat, ale o tom jindy. Nicméně jsem se rozhodla jít jiným směrem. Padesát nahých dřepů s přiražením na dildo a odříkáváním mantry. Nerad se přede mnou potí u cvičení, nerad se sám znásilňuje, nerad se natáčí a nerad se pak poslouchá. Ani to ale nebylo dost. Můj pohár je ale dnes plný alkoholu a ne trpělivosti.

Nekomentuji jeho výlev a dávám mu roubík zpátky na místo. Tentokrát bez zátky, takže se neutopí vlastními slinami. Páska na oči mu zatemňuje výhled. Suším ho od zbytků lubrikantu a nasazuji mu kroužek pro pás cudnosti. Cítím jak jeho tělo vyjádřilo zklamání, když poznal co se děje. A to ještě to neví co opravdu přijde. Samotná klícka má ještě čas. Znám jak reaguje, takže postavit ho do pozoru je pro mě otázka chvilky. Má to trochu ztížené kroužkem, ale zvládá to. Slyší, jak si nandavám rukavice. Nechápe co se děje. Nechápe to ani chvilku potom co na jeho koule a penis nanáším studený krém. Dochází mu to až když začne koňská mast hřát. Na půl článku prstu mu dopřávám i vnitřní promazání. Zatím asi jenom hřeje, protože protesty nejsou hlasité. Pár minut všechno změní. Jeho erekce je pryč a já tak můžu snadno nasadit klícku. Snaží se něco říct, ale momentálně stejně není nic co bych pro něj mohla udělat. Tedy ano, mohla bych ho držet vzrušeného, pak by tu bolest vnímal jinak. Ale trest musí zůstat trest. Plácnu ho přes zrudlé koule, div že nevytrhne úchyty pout. Loučím se s ním nasazením sluchátek do kterých z mobilu pouštím zvuky jeho nabodávání na dildo a opakování "Nebudu bohyni vnucovat můj pohled na práci."

Ložnici opouštím v doprovodu vína a vibrátoru.