MP3 experiment

V dobách, kdy ještě bylo ICQ v módě mi kamarádka poslala odkaz na zajímavý kousek (nejbližší výraz v češtině by asi byl) pouličního umění.
Skupina lidí nahrála MP3 a přes internet pozvala lidi na náměstí. S posledním úderem zvonu, si všichni účastníci pustili mp3 do uší. Uslyšeli příkazy typu "všichni ukažte na nejvyšší budovu" nebo "teď skákejte po jedné noze". Jmenovalo se to "MP3 experiment". V současnosti už jich je několik, ale to není důvod proč o nich píšu. Bezostyšně jsem tenhle nápad okopírovala pro své, upřímně o hodně sobečtější, použití.



Sedíš na gauči. Zatím jenom bez trička. Páska na očích tě začíná lehce svědit, ale trocha nepohodlí k tomu patří. V uších se ti ozývá šumění ze sluchátek, které sis sám nasadil. Přesně podle instrukcí. Když jsem ti před týdnem napsala, že dnešní večer mám v plánu pro sebe dámskou jízdu a pro tebe něco speciálního, nečekal si, že to bude tohle. Čekal si obleček služky a seznam co uklidit. Čekal si pokyny na cvičení. Čekal si, že tě zaúkoluji na každých pět minut nějakým výplodem mé zvrhlé mysli a budu se potají těšit z fotek co mi posíláš zatímco budu popíjet vínko a drbat kde koupit pořádný boty.
Tak jako posledně.
Tohle ale není jako posledně. Posledně si věděl do čeho jdeš, ještě než za mnou cvakly dveře. Dnes jsem ti před odchodem dala jenom krabičku a pokyn, otevřít až v sedm. Uvnitř si našel staré známé hračky, ale taky přehrávač. "Pustit v 1930," stálo u něj. Pár holých instrukcí ohledně pásky, rozmístění hraček a co máš dělat do té doby. To bylo už před celou věčností. Chtěl by ses kouknout na hodinky. Místo toho sedíš a posloucháš šum.

"Ahoj hračko," nahradí můj hlas šum ze sluchátek. "Doufám, že sis odskočil, napil a najedl, protože celý večer jsi můj.. a já tě hodlám celý večer zaměstnat po svém. Je ti zima bez trička? Byla to nutnost, sluchátka a tak... měl by si chudinky bradavky nějak odměnit za to, že je tak vystavuješ. Nejdřív ale první pravidlo. Pokud řeknu popros, poprosíš. Hezky nahlas. Druhé pravidlo, pokud ti položím otázku, odpovíš na ní celou větou. Nahlas. A nezapomeneš mě řádně oslovit. Rozuměl si? ... Pokud si odpověděl něco jiného než, ano paní, rozuměl jsem, tak se pak přihlásíš o trest. Tak a teď kde jsme to byli. Popros aby sis mohl hrát s bradavkami..."
...
"Musí na tebe být krásný pohled. Ale člověk vnímá všemi smysli, takže co kdybychom z tebe dostali nějaké zvuky? Popros."
...
"Gelem nešetři, jednu ruku za záda, a připrav se. S každým tlesknutím můžeš udělat jeden příraz. Můžeš? Musíš jsem chtěla říct. Připraven?"
...
"Hezky se prohni, jako kočička. Představ si, že si nadržená kurvička co řekne cokoli, jenom proto aby mi udělala radost. Co jsi? ... No vidíš, ani to nedalo moc práce. Možná, že to je tím, že to je pravda. Čas dokázat, to jestli si to myslel vážně. Máš třicet vteřin na to aby si pověděl tu největší perverznost, kterou by si pro mě teď byl ochotný podstoupit. ... jedna...dvě..."
...
"Muselo to být pěkné hračko moje. Líbilo se ti to?... Zbyla nám ještě jedna nepoužitá věc. Víš, která to je?...Pokud si odpověděl správně, že pás cudnosti, poslouchej dál. Pokud ne, jenom poděkuj a pro dnešek končíme."
...
"Jsem ráda, že i když máš krev jinde, pořád dovedeš udržet povědomí aspoň o pár věcech v tvém okolí. Pásku si pořád nech, ale nasaď si i pás. Dej si klidně na čas, aby jsi se vešel. ...zvládl si dvě hodiny a pokud si plnil všechno co si měl, dostaneš odměnu. Jsem na tebe pyšná, hračko moje. Za deset minut dostaneš další, poslední, instrukce."
...
"Doufám, že si skutečně plnil všechno co jsi měl za úkol. Chci tě odměnit, protože jenom při psaní scénáře jsem si musela v práci odskočit a uvolnit páru na záchodcích. Byla bych nerada, kdyby to přišlo vniveč. Popros o odměnu... Mimochodem, dámská jízda byla dnes složená jenom ze mě. Možná spíš ze mě, lahve vína a bločku na odškrtávání. A byla u nás doma. Až si sundáš sluchátka budu sedět někde poblíž, snad v křesle, pokud si ho nezabral. A pokud si skutečně všechno splnil, mám pro tebe ještě jednu práci. Možná spíš, mám práci pro tvůj jazyk. Sundej si pásku."

Víc info