Není subík v kalhotkách jako subík v kalhotkách

Na seznamu věcí o kterých bych chtěla psát mě již delší dobu straší lísteček se stručným "proč to není crossdressing". Což je odkaz na zážitek se subíkem, kde jsem přislíbila vysvětlení. Nemalým dílem k napsání taky přispěla konverzace na chatu, kdy se opět ukázalo že můj/náš pohled na to je celkem okrajový. Což je důležité zmínit, než se dostanu k tomu jak to funguje u nás a proč a co se mi na tom vlastně líbí. Tohle je můj pohled, který očividně nefunguje pro všechny. Byli jste varováni.

Cross-dressing, nebo převlékání za jiné, by měl fungovat na oba směry, nicméně v drtivém zástupu případů půjde o převlékání muže za ženu. Chápu, že pro někoho to může být přitažlivé samo o sobě. dokonce chápu, že se někdo cítí na vysokých podpatcích a v korzetu dobře. To, co na tom ale láká mě, jsou věci, které z toho spíš plynou. Pokud by se jich dalo dosáhnout i jinak (a s takovými výsledky), klidně bych měnila. Mám to skutečně jako prostředek k dosažení toho co chci (byť je to v 99% jeho potěšení... no tak dobře, v 80%) A co vlastně chci? Chci aby se ukázal, chci aby se styděl a chci aby se cítil v podřazené roli. Takže popořadě.

Chci aby se ukázal. Nejsem sama o sobě vizuální typ, na svalovce si spíše sáhnu, to ale neznamená že koukám jenom na tělo. Méně je někdy více. Jde také o to, že sub aktivně dělá něco pro mě, aby mě zaujal. Make-upu sama neholduji, takže tímto směrem neexperimentujeme, ale třeba oholení (nejen na tváři) je v podstatě nutnost. Ale to vás dostane jenom kousek cesty. Pak narazíte na mantinel, kdy zjistíte, že nejlepší výběr spodního prádla pro muže jsou upnuté bavlněné trenýrky (v černé A bílé!) nebo tanga, která mají zepředu namalovanou tvář a přidělané sloní uši. Zbývá dodat jenom chobot. Ano vím, že přeháním, ale ne zas tolik. Na druhou stranu výběr v dámském, to je svět kde se dá strávit spousta času (a peněz). Proč se nedělají poloprůsvitné košilky pro muže? Chci si pohrát s jeho zahalenými bradavkami a mám na výběr jenom bavlněné pyžamo? Nefér. Většina pokusů o pánské sexy prádlo mi přijde tvrdě (haha) hrající na maskulitní strunu nařachaných svalovců a cílová skupina si je pořizuje spíše ze srandy. Takže ano, lichotí mi, když sub stráví čas vybíráním hezkého prádla, ve kterém se předvede. Navíc nohy v punčochách? To si člověk musí hned sáhnout.

Chci aby se styděl. Bohužel se celkem rychle otrkává, takže je potřeba vymýšlet nové a nové situace. Předvádění prádla tomu krásně napomáhá. Líbí se mi, jak je nesvůj, když chodí v silonkách a najednou má potřebu schovávat si zadek, protože si přijde moc na ráně. Líbí se mi, jak reaguje, když ho pošlu na party odskočit si a udělat fotku jenom v krásně červených krajkových kalhotkách. Líbí se mi, jak je nesvůj, když po delší době nosí tanga. Mít na sobě něco dámského je prostě zakázané ovoce. Ze všeho nejvíc mě nabíjí, že i když (nebo spíš právě proto) se přede mnou stydí, otevře se mi. Něco jako štěně, které se svalí na záda a ukáže břicho k podrbání.

Chci aby se cítil v podřazené roli. Nechci teď rozebírat úlohu žen a mužů. Tohle je prostě něco co děláme my, za zavřenými dveřmi. Převlek instalatéra moc iluze podřízenosti nedodá. Obleček francouzské služebné ano. Mediální masáž je silná a když si člověk navíc schválně vybírá věci (třeba videa na pornhubu...), co tenhle pohled posilují, tak pak stačí obléknout krátkou sukénku a už je jasné, že je to pozvánka pro chtivé ruce. Líbí se mi i dynamika CFNM (oblečená žena, nahý muž), ale co naplat. Muž v košilce a kalhotkách prostě vybízí víc k ukojení perverzních choutek. Možná za to může idea, že má čím se chránit, ale stejně mu to nepomůže. Plus je tady samozřejmě fakt, že je to muž v ženském prádle/oblečení, ve většinové společnosti tabu, takže je automaticky zranitelnější.

Sečteno a podtrženo, převlékání subíka do dámského pro nás není součást cross-dressingu ani nucená feminizace, ale prostě způsob jak se naladit a užít si to co nás baví.