Život subíka v domácnosti - počátek
Jeden z pozitivních aspektů divnosexuálních vztahů je nutnost dobré komunikace. V klasickém vanilkovém vztahu také dělá divy, o tom žádná. Nicméně v těch peprnějších to považuji za absolutní základ. A když už se umíte rozmluvit v ložnici, jde to snáze i mimo ní. Hned z počátku našeho netradiční vztahu jsem tak měla celkem představu co se partnerovi zamlouvá. Jedna z věcí je zažitá představa o tom, jak má sub sloužit své paní. (asi?) díky, společnosti, že si vsugerovala takové představy. Pominu-li činnosti intimního charakteru, tak se dostanu na zajímavou půdu zavánějící termíny jako domácí sluha nebo dokonce FLR (female led relation ship, ale o tom jindy).
Co to tedy znamená v praxi? Domácí sluha co se stará o domácnost aniž bych musela hnout prstem? No...ano i ne. Pořád je to o tom, že by to partnera mělo uspokojovat (v tom dlouhodobém slova smyslu.) Takže i když samotnou činnost provádět nebudu, znamená to, že musím vynaložit energii na motivaci/zabavení partnera jinde. A že té energie může být hodně. Vztahy jsou sice o kompromisech, takže řešením by bylo zvolnit. Tohle jsem ale brala jako moje selhání. Chtěla jsem aby (za)žil svou představu péče o svou paní, rozvolněná verze nám nezapadala do dynamiky a sečteno podtrženo, byla ztrátová. Takže začala naše dlouhá výprava za řešením, aby se vlk nažral a koza nebyla unavená.
Nultý běh byl jednoduchý. Nějaké povinnosti byly dané stálo, jiné jsem zadávala nárazově. Výhodou tohoto přístupu je, že si můžu kdykoli naplánovat co právě potřebuji, nevýhodou je nutnost vymýšlet tresty udržovat a přenesení odpovědnosti za plánování na mě. Nebylo úplně jasné, kdy se vlastně mají ty stálé úkoly plnit (např. vytření bytu), a tím pádem vznikalo rozladění při mé inspekci. Kontrolování může být samo o sobě dost náročné, takže výsledkem byla spíše lehká frustrace. Moje snaha naladit přítele do subprostoru bylo paradoxně více na škodu, než k užitku. Tak jsme na to začali jít věděcky.
Komentáře
Okomentovat