Sen

Ze série nedokončených příběhů. Tři, vlastně už skoro čtyři roky stará záležitost. Ani nevím jestli je to dávno nebo to všechno tak rychle uběhlo. Pozitivní je, že teď už jsem o dost méně zoufalejší. (spousta textu není rozvedeno (…) a je tak ponecháno na laskavém čtenáři, aby zapojil fantazii.

Sen - zní moc honosně a jako něco co bych chtěla. Lepší název by asi byl "co se mi zdálo jednu noc (a co by moje vědomé já z větší části nechtělo zažít)". Dlouho mi trvalo, než jsem to sepsala do pochopitelné podoby. Nemalou zásluhu na tom má fakt, že při redakčnění na tomto blogu mi většinou v žilách koluje větší množství alkoholu. A nebo taky skutečnost, že jsem se musela často k odstavcům vracet, protože když jsme vzpomínala jak to bylo či popustila uzdu fantazii, musel jsem upouštět páru a nebo hledat psychickou pomoct. A pak nezbyla síla na další psaní. Kdo ale jsem, abych soudila.

Jsem bezdomovec

Sedím ve vchodě vybydleného baráku. V mrazivém podvečerním větru se tisknu ke zdi a odměřuji chvíle do východu slunce. Nebo než přijede Ona. Je tu. Jako každý týden posledních pár měsíců. Paní redaktorka. Aspoň to tvrdí. Otázek má spoustu, na rozdíl od diktafonu nebo aspoň tužky a papíru. Kafe má s sebou ale vždycky. A když se poštěstilo i pozvánku na něco teplého k snědku. Tak je tomu i dneska. Jdeme do místního fastfoodu a za minutu už sedíme s plnou pusou jídla. Já, ona ne. Dnes jenom svojí kávu. Pak přijde její překvapení: "Nebojíš se, že ti do toho kafe někdy přidám něco na spaní a probudíš se jinde?" Pomalu polknu a vrátím úder. "Ze všech zdrogování, co se mi podařilo přežít, by tohle bylo to z těch lepších," odpovím a ostentativně pomalu do sebe otočím zbytek kávy, co mi přinesla. "A navíc, " přisazuji si "s vámi bych šla i dobrovolně."

"Ani nevíš kam."

…

Sprcha na mě bohatě chrlí horkou vodu, která odnáší myšlenky na to, kdy jsem si něco takového mohla dopřát naposledy. Když po hodné době vylézám, mám na rukou varhánky a na obličeji unavený, ale spokojený výraz. Balím se do osušky a zkouším si na hlavě udělat turban. Zjišťuji přitom, že hromádka s mým oblečením není k nalezení.

…

nákup oblečení, sexshop

…

Po večeři přichází na řadu víno. Dává si pozor, abych měla skleničku pořád plnou, takže větší část láhve končí ve mne (bez dvojsmyslu :) ). Alkohol mi rychle stoupá do hlavy. Při pokusu dojít si na záchod se mi zapletou nohy a svezu se na zem. Bere mě za bradu, usměje se. Usměji se taky. Otáčí mi hlavu k tašce, kterou jsme přinesli z odpoledního nákupu. Usuzuje, že prostý příkaz "šup" bude stačit. Věděla jsem, že to dříve nebo později přijde. Pořád je to ale nesrovnatelně lepší, než co se mi dělo venku. Odcházím na záchod a tašku si beru sebou.

I když bych měla něco cítit, necítím nic. Špatně řečeno. Moje snové tělo to podle reakcí cítí moc dobře, ale moje vnímající já je od toho odprostěné. Vystavuji svoje tělo jako šlapka ve výloze. Už vím, co prožívá malé štěňátko, když se zavděčí páníčkovi. A je mi báječně.  Pohled který na mě upírá Ona čiší napůl pobavením a napůl uspokojením. Asi z toho, co ve mne odhalila za kurvičku.

…

Dlouze se napije vína. Vidím jak polyká a najednou mám vyschlo v krku. Instinktivně si olíznu rty, což nezůstane bez povšimnutí. Pravou rukou zašmátrá v tašce a vytahuje fialové oboustrané dildo. Je hodně ohebné a tím pádem neposedné, takže s ním trochu zápasí, až se tomu musím usmát. Úsměv mi opětuje způsobem, který bych určitě nepopsala jako dobrosrdečný. Chladnokrevně psychopatický by byla výstižnější volba slov. Jedním pohybem se zvedá z pohovky a jde až ke mě. Neodvážím se ani pohnout. Konec dilda smočí ve sklence s vínem. Pak už ho mám přímo před rty. Chci ho chytnout do rukou a ukázat jí šou, ale sotva naznačím pohyb vzhůru zmrazí mě příkrým syknutím. Kapku za kapkou mi potírá rty vínem zatímco se bojím i nadechnout. "Otevřít," oznámí mi prostě, ani nečeká jestli pochopím a fialový macek už mi roztahuje čelisti. Snažím se olízat všechno dobré víno a naznačit sání, ale chce víc a zkouší zasunout hlouběji. Řekla bych, že deepthroat neumím, ale to by mě musela poslouchat a já bych musela mít jak mluvit. Je všechno, jenom ne něžná. Když už podruhé během krátké doby chci zvednout ruce na obranu, srazí mi je rukou ve které drží víno. To jí zarazí a mě z toho přejede mráz po zádech. Buď z toho pohledu, nebo z toho že část vína skončila dílem na zemi a dílem na mém břiše. Kapky mi stékají k lemu bílých kalhotek, které je sají úspěšněji, než já před chvilkou kus silikonu.

 Koukám na ní přes lehce zaslzené oči, rty pevně obemknuté okolo dilda, které se bojím pustit. Napije se, zatímco druhou rukou roztírá víno po mém břiše a občas na něj foukne. Bradavky dají najevo co si o tom myslí. Stejně tak husina co mi naskáče po horní části těla. Její úsměv je už zase zpátky, ale už vím, že je falešný. Štípne mě gumou od mých kalhotek, rukou vystoupá přes bříško, kozičky (s notně znatelnými bradavkami) a nakonec mi vytáhne dildo z pusy. Kapají z něj moje sliny, ale obě to ignorujeme. "Přece nebudeš v mokrých kalhotkách," řekne hlasem, který má většina lidí vynahrazený pro malé děti a senilní babičky. Moje poslušnost se očekává asi automaticky. Nečeká na odpověď a jde ke stolu kde vyměňuje dopitou skleničku za telefon. "Šup šup," otáčí se, "nemám na tebe celý den." Sundavám kalhotky. I když jsem si zvykla svlékat se před cizími, abych venku přežila, její pohled mě nutí ke studu. Konečně jsou dole. Nechávám je ležet na zemi a koukáme na sebe. Ticho prolomí první ona: "Víno bylo dobré, že?" Přikývnu. "Myslím, že by sis měla dát ještě..." pokračuje. Znovu přikývnu. "Na zemi je ho spousta, " vítězoslavně dokončí. Kouknu na zem. Má pravdu, vína tam je skutečně celkem velká louže. Pohled zpátky na ní mi prozradí co se bude dít dál. Má červené tváře, zrychlený dech a v ruce si nevědomky pohrává s dildem. Zhodnotím svoje šance, a i když poslední týden je čím dál divnější, pořád je to lepší než být na ulici. Budu tedy povolná kočička. Jdu na všechny čtyři, natočím se zadkem k ní a začnu lízat "mlíčko". Přísahala bych že cítím její pohled. Pak už je to rychlé. Jedna ruka mě bere za vlasy a druhá do mě vráží dildo. Čekala jsem něžnější přístup, tak to mám asi za to. Přírazy jsou zpočátku bolestivé, protože mě dře na sucho. Po pár průtazích se ale situace zlepšuje, jenom proto aby se po další chvilce zhoršila. Tentokrát je bolest způsobená hloubkou přirážení. Snažím se to dát najevo, ale moje bolestivé protesty jenom přilévají olej do ohně. Začnu se bránit a zkouším se dostat z prohnutých zad ve kterých mě drží. To jsem neměla dělat.

 "Hračky se nebrání!" přilétla mi facka. Za krkem mi přistane noha, která mě přitlačí k zemi. Na chvilku vypadá že to bude konec. Pak mi vedle nosu přistane telefon. Někomu volá a po pár tónech to druhá strana vezme. Slyším jenom mužský hlas, pak už nic. Jenom sebe jak střídavě lapám po dechu a vydávám ze sebe vzdechy, ke kterým mě nutí Ona a její rejdění v mojí kundičce. Nedostatek vzduchu dělá svoje a cítím jak se blíží krásné teplo. Najednou konec. Už mě nedrží u země, už se ve mě neprohání. Telefon má pořád v ruce a ukončuje hovor. Vstává a hledí na mě z výšky. Ona, stále oblečená, jenom účes trochu pocuchaný. Já, propocená, vlasy mokré od vína, oči trochu opuchlé od toho všeho zneužívání, se zarudlým krkem, prdelkou nahoře a dildem, které ze mě pořád kouká. "Přijdu zítra, " loučí se "do té doby nezlob. Poznám to."

…

sprcha, striptýz, obojek, radost

…

Rozepínám blůzku. U posledního knoflíku se už třesu chtivostí. Zepředu uvolňuji zapínání podprsenky a moje kozičky radostně vyskočí ven.

Dotyky prstů v gumové rukavici jsou chladivé a určitě ne čistě profesionální. Dostávám příkazem podržet kozičky v pěkně přístupné pozici. Někdo prohodí pár slov a všichni se zasmějí. Nevím co to bylo, vnímám pouze moje neukojené prsa, která se snažím vystavit jako na trhu. Rukavice zmizely. Oči mám pevně zavřené a bojím se je otevřít, abych neutekla před tím co mě čeká. Čekám píchnutí, ale místo toho se mi dostane dost silného plácnutí přímo přes pravé prso. Než stihnu zpracovat co se stalo, dostanu i přes druhé. Někdo mi chytá ruce za lokty a nutí mě držet kozičky dál vystavené jejich zneužívání. Podle vůně je to ona. Dostanu i jednu nebo dvě facky přes obličej. Cítím jí přímo za mnou a teď mi do ucha šeptá, že všechno bude dobré. Poznávám, že jí to vzrušuje a neříká to aby uklidnila mě. Facky přestávají. Dozvídám se, že bylo potřeba prokrvit místo vpichu. Bradavky mám nateklé a moje jinak nevýrazné dvorce mají o dost sytější barvu než obvykle. Vadí mi to. Vadí mi, že musím držet prsa takhle. Dostala jsem tak výprask jenom ze shora a z boku. Tam teď cítím příjemně palčivé teplo. Potřebuji víc, tak zkouším rukama každé prso silně chytnout a odtáhnout od těla. Reakcí je další výbuch smíchu a slova o nadržené čubce. Nedá se říct, že mi vadí. Najednou cítím na bradavce kleštičky. Nejdřív na jedné, potom na druhé. Stisk je silný a bolest ke mě proniká i přes závoj hormonů. Kleště se ode mne odtahují. Chci je následovat, ale pořád mě drží. Mrcha. Bolest se přelívá z bradavek do koziček a odtud přímou čarou dolů do mé (bohužel nenaplněné) dírky. Už to nevydržím, chci začít křičet, ale její prsty mi v tom zabrání. V tom to přijde. Skrz bradavku mi projede jehla. Skoro ve stejném okamžiku mi vniká i do druhé. Vykřiknu...

Jsem vzhůru. Dech mám zrychlený jako bych právě doběhla maraton. Nevím jestli jsem vykřikla jenom ve snu nebo i tady. Snažím se zadržet prudké nádechy a poslouchat zda jsem někoho nezabloudila. Nedostatek vzduchu mi ale zrychlí tep, který mě už tak bije do spánků. Vzdávám to. I kdybych byla slyšet, stejně to nikdo ze spolubydlících nebude komentovat. Dopřeji si nádech a soustředím se na druhou nejpalčivější věc v pořadí. Nestačilo mi to. Navzdory sexuálnímu náboji a kurvení ve snu potřebuju ještě kousek abych dosáhla naplnění. Prostě potřebuji orgasmus. Hned. Začnu trápit bradavky, ale už to není ono. Jednou rukou si tedy vypomáhám o pár pater níže. Jsem rozdrážděná, takže po prvním zkušebním prstu do sebe dostávám bez větších obtíží hned čtyři. Chci aby mě to bolelo. Ještě líp, chci cítit tu bolest, která není k rozeznání od rozkoše a pálí, hřeje jako ďábel. Pořád nestačí. I když šplhám k vrcholu, hora pořád roste. Frustrovaná se převalím na bok postele, jednou nohou klekám na zem, druhou krčím na posteli. Touhu žadonit o ošukání potlačuju zakousnutím do polštáře. Snažím se ze svého těla dostat tolik potřebný orgasmus. Drtím si kozičku, trápím bradavky, tahám se za pysky u kundičky a snažím se dostat prst i do zadní dírky.

Je to pryč. A ani jsem se k vrcholu nepřiblížila. Zoufale zařvu do polštáře. Nebýt tohle příběh ze života, šlo by moje alterego do vedlejšího pokoje a ošukalo by tam všechno co má aspoň dvě nohy. Nebo by se nechalo přistihnout v koupelně se zapnutým vibrátorem a spoutanýma rukama. 

Závidím mu.

Nemá to cenu trápit se představami. Jdu spát. Zítra bude den nahovno :(